Tadleta stránka neňí pro nějaký vomáčki, takže pokut ťi vaďej trošyčku černý ftipy, rúzný narášky nebo třeba nahota (ukazuju tu pipika) tak sem aňi nechoť!
Tenle obor se zabejvá zjyšťováňím, kterí látky sou přítomný ve vzorku (třeba v jídlu nebo lékách) a kolyk jich tam jě. Pomocý rúznejch metod a přístrojú vjedci analizujou složení materyjálů. Rosdělujeme ji na dvje hlavní oblasťi:
Ta se snaží otpovjedět na otásku co je ve vzorku. Napříklat kdyš chcete zjisťit zda vám do drynku v baru hoďil někdo ňeco do pití, tak kvalitativní analíza vám to řekne (teda neumý mluvit, ale doufám že to ťi došlo).
Možné použití analýzy v praxi
Ta se zabívá tim, kolyk toho tam je. Mněří se mnošství konkrétní látky ve vzorku. Takže třeba stanoveňí opsahu nikotinu v cigaretách (abis nemusel hledat je to asi 8-10 mg na jedno cíčko).
V cigaretě je 8-10mg nikotinu
Využívaj se rúzný technyky a nástrojě. Třeba spektroskopije používá k ydentifikaci látek svjetlo. Chromatografije zas rosděluje slošky smněsi pomocí materijálu. Pak tu sou rúzný elektrochemický metody, kerý mněřej elektrycký vlastnosťi látek. Mojě nejoblíbeňejší technyka je krytické odhalováňí kompleksních organyckých tvarú neboly K.O.K.O.T.
Kontroluje kvalytu a bespečnost potravin
Zajyšťuje správný složeňí a dávkování lékú (neplézt s farmařeňím)
Sleduje znečišťení vsduchu, vodi a púdy
Forensní analíza dúkazů v trestňím řízeňí - analíza DNA (nemislim dna škopku)
Měření znečištění životního prostředí
Vjedci používaj analitickou chemiji k identyfikaci materijálú použitejch při vírobjě uměleckejch děl, coš pomáhá třeba s autentyzací a datováním těch umněleckejch skvostú. Taki to pomáhá přy restaurování (nemislim papání) kdy to umošňuje identifykovat púvodní materijály a technyky použitý přy výrobje těchto děl. Dá se teda řýct, že analitická chemije múže za to, proč furt exsistují obrásky a sochy třeba od pana Leonarda DiCapria.
Restaurování obrazu
Tenhle soubor znalosťí Analitický chemije rozebýrá kvalytativňí a kvantytatyvní analýzu, v jakejch odvjětvých se to použývá a jaký technyky exsistujou. Kdiby ses chtěl vsdělat víc v tématu, tak určitě zajdi do školi.
Tale chemije se zabejvá vlastnosma a reakcema fšech prvkú a jejych sloučenin kromně teda sloučenin uhlíku, ti práskači zpadají do orkanický chemije. Tady je základnim nástrojěm perijodická tabule prvkú. Určiťe ji budež potřebovat. Je napsaná podle roztoucího atomovýho čýsla a rosděluje prvki do zkupin a perijod, kerý odrážej opakující se vsorce jejych chemickýho chováňí. Ěstli nechápeš co sem ti teď řekl, tak rači skoč rovnou sem: Perijodicka tabule a aspoň si to projeť vočima
Metály, který tvořej vjetšinu peryjodický tabule sou často lesklí, dobře vedou teplo i elektryku a maj velkou hustotu. Nemetyly maj rúznorodý vlastnosti a často to sou špatný rodiče (jako tvoje), teda vodiče. A pak sou taky polokovi, to jak podle násvu uhodneš tak to sou takový ty hibridy. Mají vlastnosti obou ťech skupyn.
Vedoucí metál
Máme tady tři klíčkový hlavňí typi chemickejch vaseb. Sou to jontová, kovalentní a metállická. Jontová vasba vzňiká mezy katijontama a anijontama, tipicky mezy kovem a nekovem jako jě tomu v soli (NaCL). Kovaletní vasba zahrnuje zdílení elektronú mezi atomama a múše bít polární, pokut je zdílení nerovnomněrný a vajs verza (to je jakoše naopak) nepolární. Metállická sahrnuje společný zdíleňí volňe pohyblivejch elektronů mezi kovovejma atomama, coš v praksi vysvjetluje proč maj vlastnosti jako voďivost a kujnost.
Chemický reakce a stechiometrije sou základňíma konceptama pro to abis pochopil anorkanickou chemiji. Reakční rovnice musej bejt vivážený, abi odrášeli zákon zachováňí hmoty. Stechiometrije se zabejvá vípočtama založenýma na hmotnostech a pomněrech reagujícých látek a produktú.
To sou reakce mezy kyselinama a zásadama, který jsou důležitou součástí anorkanický chemije. Podle pána Arrheniuse, kiseliny uvolňujou voďíkový jonty (H+) a zásady zas hidroxidový jonty (OH-). Kyselost nebo zásaďitost rostoku se mněrí přeš pH škálu, kerá je ve voďe v rosmezí od 0 do 14. V praksi je kyselina třeba citronka (C6H8O7). A zásada jě nechlastat nalačno. Nejdříf si ustel v šaludku pjekným kebábkem. Kdyš si neusteleš a zeblyješ doma fšechno okolo jen ne hajzl, tak ti pomúže chemycká zásada - Savo.
Dál tu sou kompleksní sloučeňiny, kerý hrajou dúležitou roly v koordinační chemiji, kdi je centrální atom (kterej je často kovovej) obklopen ligandy, coš sou molekuli nebo jonty. Ty ligandy vážou ten centrálňí atom a ťim tvořej právje ty kompleksní sloučeniny s rúznejma vlastnostma. Třeba [Pt(NH3)4][PtCl4] - tetrachloridoplatnatan tetraamminplatnatý (nemyslysi že nevym žes ten název právje nepřeskočyl).
Ledniční kyselina
Ledniční kyselina
To sou prosimťe procesy, kde docházý k přenosu elektronú mezi látkama. Oksidace je stráta elektronú a redukce je jejych zisk. Abis tomu rozumněl tak to musíš bedlivje sledovat pomocí oksidačních čísel. Oksidační čísla sou takoví ymaginární náboje, kerý by atomi měli, kdiby fšechny vasby bily 100% jontový.
Chemyckí reakce, přy nychš vzňyká nerospustná látka (sražeňyna) z rostokú opsahujících rospuštěný jonty. Třeba sýran barnatej (BaSO4) vzňiká přy smýchání rostokú síranu sodnýho a chlorydu barnatýho. Použývá se třeba v lékařství při rentgenu zažývacího ůstrojí, kdy ho vipiješ nebo ho pozřeš prdelí (klistýrem) a pak ťi svíťej orgány a doktoři ti múžou pomoc třeba při hledání nádorú.
Ty sou ve skupině 1 perijodický tabule, sou reaktivňí a tvořej velmy silný zásady při erekci teda reakcy s vodou.
Maj skupinu 17 a tvořej kyseliny přy reakci s vodou.
Děděj unykátní vlastnosti (narosdíl od tebe) díky jejych d-orbitálúm, tvořej barevný sloučeniny.
Barevné sloučeniny
Elektrochemije se zabejvá studijem chemickejch reakcí, který produkujou elektrickej prouda (bi ti snad mohlo dojít) nebo ty který sou poháňený elektrikou. Galvanický články přemněňují chemickou energiji na elektrickou, zatímco elektrolitické buňki využívají elektrickou energii k prováďení chemickejch reakcý.
Termochemije sou tepelný zmněny při chemickejch reakcých. Ty reakce múžou bejt endotermický (to je kdyš teplo pohlcujou) nebo eksotermický (to je kdyš teplo uvolňujou).Tohle reakční teplo se taki musí mňeřit a to musíš při konstantňím tlaku a menuje se to entalpije.
Měření tepla za konstatního tlaku
Tenle přehlet anorkanický chemije pokrejvá typy reakcý, chemycký prvki a jejych sloučeňiny, termochemiji a elektrochemijy. Kdiby ses chtěl vsdělat víc v tématu, tak určitě zajdi do školi.
Orgánická chemije se zabejvá studijem sloučeňin uhlíku. Uhlík je totiš zvláštní prvek, protože má schopnost tvořyt štyři chemický vasbi a to mu umožňuje virábjet si rúzný struktúry od jednoduchejch molekul po složytý řeťesce a kruhi.
Začneme základníma pojmama. Izometrije je konsept, kdy dvje molekuli maj stejnej chemickej vzorec, ale jiný uspořádání atomú. Eksistuje ňekolik typů izomerů jako sou strukturální izomery a stereoisomery. Další oblaztí orgánické chemije jsou funkční skupiny, coš sou specifický skupiny atomú, který určujou vlastnosti molekuli. Dám ti příklady, sleduj.
Uhlovodíki s jednoduchejma vasbama.
Ty maj aspoň jednu dvojnou vasbu.
Maj trojný vasby.
Uhlovodíky obsahující benzenoví kruh.
Obsahujou hydroxilovou skupinu.
V ťech najdeš karbonylovou skupinu.
Opsahujou karboxilovou skupinu - COOH.
Maj ve svojí stuktuře halogen.
Benzenový kruh
Podle ňich múžeme určit jak reakce probíjaj. Třeba taková nukleofylní substituce, gde jedna skupyna atomú v molekule je nahrazena jinou. Nebo múžem určit třeba elektrofilní adice (ne hadice), radikálové reakce a elyminace.
Probíhající reakce
Syntésa organickejch sloučenin zahrnuje různý metodi pro tvorbu organickejch molekul. Reakční cesti mohou bít jednoduchý nebo i velmy kompleksní v závislosti na heráku, teda na cílové molekule.
Analitický metody ,který použýváme pro stanoveňí organickejch látek sou například NMR spektroskopije, infračervená spektroskopije, ramanova spektroskopije, UV/VIS spektroskopije, hmotnostní spektroskopije, spektroskopická spektroskopije a rentgenová difrakce.
Molek(o)ule a Biomolek(o)ule
A konečňe, orgánická chemije se zabejvá taky BIOmolekulami, jako sou sachry, lipidi, proteyny a nukleový kiseliny, kerý sou základňim stavebňim šutrem života.
Toto zhrnuťí orgánický chemije rozebýrá základy, funkčňí skupyny a reakčňí mechanyzmy. Kdiby ses chtěl vsdělat víc v tématu, tak určitě zajdi do školi.
Fysikální chemije je obor, kerej spojujě princypy fyzyky a chemije, abi pochopil chemický systémi a procesy na molekulárňí a atomoví úrovni. Zabejvá se rúznejma tématama, kerý se daj rosdělit do kategorijí. Ty sem napsal tady pod tim, tak čťi dál.
Termodinamika studuje energiji a její přemněny v chemickejch sistémech. Má svou bibli s třema základníma zákonama, teda čtyřma, protože tam je zákon o nějaký nule (asy o tobje), teda nultej zákon. Tenle nultej zákon říká, že kdyš budeš mýt ťeleso A o stejný teplotě jako těleso B a těleso B bude mýt stejnou teplotu jako těleso C, tak bude mýt těleso A stejnou teplotu jak těleso C. Jě to opravdu nepředvýdatelný a proto se o ňem moc nemluvý jak moc stupydňí to jě. Tenle princyp viužívaj třeba rtuťový teplomněry.
Říká, že energije nemúže bejt vitvořena ani zňičena, pouze přesmněrňena. Třeba pád mojý pjesti na tvúj ksycht. Přy nárazu se energije z pohibu ruki přenese na tvúj oblyčej, coš spůsobý pohib, teplo, zvuk a tvúj pláč.
Říká, že celková entropije uzavřetýho sistému všdy roste. Abich ti to visvjetlil tak si přetstav, že necháš rostát kostku ledu u sebe v pokojíčku. Led se přemnění na vodu, coš je neuspořádaňejší stav neš pevná kostka. Ďeje se to přirozeňe a bez přidání energije.
Říká, že jak teplota sistému klesá k apsolutní nule, entropije sistému se blíží k minimální hodnoťe. Tady jě pro přetstavu jak vipadá apsolutní nula. Pro dokonale uspořádanej kristal by entropije při apsolutňí nule bila nulová.
Dokonale uspořádaný kristal
Ta studuje richlosti chemickejch reakcí a faktori, kerý je ovlivňujou. Skoumá, jak richle reakce probíhaj, jaký sou reakční mechanizmi a jak teplota, tlak a koncentrace (nemislim ňemecká) ovlivňujou richlost reakce.
Richlost ovlivňuje zaprví teplota. Zvíšení teploty obvikle zvišuje richlost reakce, protože molekuli maj výc energije a časťeji překonávaj aktivační barijéru. Vyžší koncentrace reaktantú múže výst k vyžší richlosti reakce, protože pravďepodobnost srážek mezy molekulama je vjetší. U reakcí v plynný fázi (třeba prdi) může zvíšení tlaku zvišovat rychlost reakce tim, že přiblišuje molekuli k sobjě. Katalizátory zvyšujou rychlost reakce tim, že snižujou aktivační energiji, aniš by se sami zpotřebovali.
Sou klíčoví pro vívoj lékú a pochopení jak rychle púsobjej v ťele. Pomáhá taky pochopit a řídit richlost roskladu znečišťujícých látek v přírodě.
Rozklad v realitě
Viužívá pryncipy kvantoví mechaniky k popisu chování elektronú v atomech a molekulách. Základem jě pochopeňí kvantovích jevú na mikroskopický úrovni, kerý ovlivňujou chemický vlastnosti a reaktivytu látek. Základňí pryncipi kvantový mechaniky sou:
Ta popysuje pravďepodobnostní rosložení elektronu v prostoru. Vlnová funkce se získává řešeňím Schrödingerovi rovnice pro danej sistém.
Základňí rovnice kvantoví mechaniky, kerá popysuje jak se vlnová funkce mnění v času a prostoru. Ale asy spíš znáš jeho kočku.
Heisenbergúv princyp (není to Woltr Wajt) neurčitosti říká, že nelze současňe přesně určit polohu a hibnost částice.
Kvantová mechanyka jě dúležitá pro pochopení a předvídání chemickýho chování na základní ůrovňi.
Jě technyka, kerá studuje interakci svjetla s hmotou. Pomáhá pochopyt energetický úrovně v molekulách a atomech a zahrnuje metody jako ynfračervená spektroskopije, UV-Vis spektroskopije (poznámka pro hňupi - UV je ultrafijalový svjetlo a Vis je viďitelný svjetlo) a NMR spektroskopije (nukleární magnetická renesance - teda resonance). Dalšý pojěm je statická mechanyka. Ta spojuje mikroskopický vlastnosťi částic (tvuj pipik) s makroskopickými vlastnostmy (zadek tvoji mamky). Používá pravďepodobnostňí metody k popysu chování velkích souború částic.
Studuje chemickí reakce, kerý zahrnujou přenos elektrickýho náboje. Zabívá se tématama jako sou galvanický článki, elektrolíza nebo elektrochemický buňky. Sem patří i koroze, coš krom toho, že ji máš na auťe, tak je elektrochemickej proces při kterym docházý k degradacy kovú vlivem okolního prostřeďí. Koroze zahrnuje anodyckou oxidacy kovu a katodyckou redukcy kislíku nebo vodíku.
Rezavé železo venku nepřežije
Fázový rovnováhi se zabejvaj rovnovážnejma stavama mezy rúznejma fázema (pevná, kapalná a plynová) a jejych přechody.
Skoumá, jak látki přecházej mezy ťemahle fázema pod rúzníma podmínkama teploty a tlaku. Jsou dúležitý pro pochopení a predykci chování látek pod rúzníma podmínkama. Koncepty fázovejch rovnovách se používaj třeba v mraženejch potravynách. Ty sou zmražený, aby se prodloužyla jejich trvanlivost. U ňych se právje musí hlýdat rychlost zmražení, aby se minimalizovaly požkození buňečný strukturi potravyn.
Zmražené poraviny prodlužují trvanlivost
Todleto zhrnuťí fysikální chemije probýrá termodynamiku, zákony termodynamiky, kvantovou chemijy a fázoví rovnováhi. Kdiby ses chtěl vsdělat víc v tématu, tak určitě zajdi do školi.
Jaderná chemije jě vjedeckej obor, kerej se zabejvá studijem chemickejch vlastností a reakcí jadernejch materijálú. Spojuje pryncipy chemije a fiziky a je klíčovej pro pochopení procesú, kerý probíhaj v jádrech atomú.
Radijoaktivyta je jedňim z klíčovejch témat v jaderný chemiji, coš je jef, při kterim nestabylní atomový jádra spontáňňe emytujou částice nebo elektromagetický záření abi dosáhli stabylňejšího stavu. Tenle proces múže bejt rozďelenej do tří hlavních tipů záření.
Skládá se z alfa čásťyc, který sou tvořený dvjema protonama a dvjema neutronama (tedy jádrem helija). Alfa částice maj relativňě visokou hmotnost (jako tvoje mamka) a nískou pronikavost, coš znamená, že mohou bejt zastavený napříklat lystem papíru nebo kůží.
Jě tvořenej elektrony (beta minus) nebo pozitrony (beta plus). Beta částice sou lechčí neš alfa částice a maj vjětší pronikavost. Furt je ale múžeš zastavit tenkýma kovovýma foliema nebo sklem.
To je vysoce energetycký elektromagnetycký záření, kerý nemá hmotnost ani náboj. Gama záření má velkou pronikavost a múže procházet ňekolika centimetrama olova nebo metrama betonu.
Gama zářením vznikl hulk
Jaderný reakce zahrnujou zmněny v jádru atomu. Eksistujou dva hlavní tipi jadernejch reakcí. Jaderný šťepeňí a jaderná fůze.
Jaderný šťěpení je proces, kde se těšký jádro, třeba Uran-235 nebo Plutonijum-239, rosdělí na dvje nebo víc lechčích jader, coš taky uvolňuje značný mnoštví energije. Jaderný štěpení jě teda klíčovej proces v jadernejch reaktorech, kerý tuhle energiji využívaj pro vírobu elektriki a taky se používá v jadernejch zbraních.
Ne vždy se jaderné štěpení povede
Jaderná fůze je proces, při kterym se dvjě lehký jádra, napříklat izotopy vodíku (deuterijum a tritijum), spojujou za vzňiku ťeššího jádra, třeba helija, a uvolňujou přitom obrovský mnošství energije. Tenle proces je základní reakcí probýhající ve hvjězdách (včetňe našeho Sluňíčka), kde fůze vodíku produkuje energiji, která pohání hvjezdu a umošňuje jy svítit.
Jaderná fúze na slunci
To sou prvki s atomovym čýslem vyžším než uran, takše 92 a přetstavujou významnou oblazt jaderný chemije. Tyle prvky nejsou bježně přitomný v příroďe a musej bejt syntetizovaný v laborkách. Přýkladem jě třeba neptunijum, plutonijum nebo americijum. Studijum těhle prvkú poskituje fakt dúležitý info o struktúře a stabylitě atomových jader a taky přizpývá k vívoji novejch materijálú a technologijí.
Tenle přehlet jaderný chemije popysuje radyjoaktivytu, tipy zářeňí, jaderný reakce a transuranoví prvki. Kdiby ses chtěl vsdělat víc v tématu, tak určitě zajdi do školi.