Tadleta stránka neňí pro nějaký vomáčki, takže pokut ťi vaďej trošyčku černý ftipy, rúzný narášky nebo třeba nahota (ukazuju tu pipika) tak sem aňi nechoť!
Skupenství, ňěkdy nepřesně nazývaný fáze, přetstavujou rúzný fizikální stavi, ve kterejch múže látka eksistovat. V chemiji se nejčasťejc setkáváme se třema základníma skupenstvíma. Pevný, kapalný a plinný. Ekxistujou však i další, míň známí o kterejch ťi povym jako sou plasma a Bose-Ajnštajnův kondensát. Každý skupenstvý má sví charakterystycký vlastnosťi, kerý ovlyvňujou chování a ynterakce čásťyc látki v tomle stavu. Přechodi mezy těmahle skupenstvíma (fázový přechody) sou spúsobený změnama teploty a tlaku a hrajou klýčovou roly v chemickejch a fizikálních procesech.
Přechody mezi skupenstvíma - změna tlaku
Pevný látki maj definovanej tvar a oběm. Čásťyce sou uzpořádaný do pravydelný mříšky a sou pevňe vázaný k sobje, coš jym brání v pohibu, kromně drobnejch vybrací kolem jejych pevnejch pozyc. Tale struktura dává pevnejm látkám jejych tvrdost a nepromněnlyvej tvar. Přýkladem pevnejch látek sou třeba led, kof nebo sklo. Kristalickí pevný látky maj přesňe uspořádaný atomi, zatimco amorfní pevný látky jako je třeba to sklo, maj neuspořádanou strukturu.
Přeměřování tvaru a objemu pevné látky
Kapalyni maj stálej oběm, ale nemaj stálej tvar - to znamená že se přispúsobujou tvaru nádobi, ve který se nacházej. Čásťyce v kapalyně sou blísko sebe, ale nejsou pevňe vázaný, coš jim umožňuje se volňe pohibovat a tím pádem téct. V dúsledku toho maj kapalyny vlastnosti jako vyskozita (odpor proti prouďení) a povrchový napjetí. Mislim, že ňejaký příklady by sis asi měl domislet, ale je to třeba voda, olej nebo rospuštěnej herák.
Přeměna heráku na kapalné skupenství
Plyny nemaj stálej tvar ani oběm. Částice v plinu sou od sebe vzdálený a hejbou se richle a volňe, coš jim umožňuje ekspandovat a viplnit celej dostupnej prostor. Plyni sou stlačytelný a jejych hustota je mnohem nišší neš u kapalyn a pevnejch látek. Mezy bježný pliny patří vsduch, kislík nebo vodní pára. Fanfekt: rychlost prdu (plinu) múže dostáhnout richlosti aš 11km/h coš je třeba rychlost jorkšýra ve spryntu.
Rychlost prdu je až 11 km/h
Plasma je jonyzovanej plin, kde sou elekrony odďelený od atomú nebo molekul, coš vitváří smněs volnejch elektronú a jontú. Tenle stav má visokou energiji a je elektricki voďivej. Plasma se nachází předevšym ve vesmýru (třeba ve hvjezdách) a taky v ňěkterejch technologyckejch aplykacích, jako sou neonoví víbojky nebo plasmový obrasovky.
Tenle divnej názef je velmy zvláštní stav hmoti, kterej vzniká při ekstrémě nískejch teplotách, blísko apsolutní nuli (-273,15°C). V tomle stavu strácej čásťice svou yndivyduální identitu a chovaj se jako jeďyná kvantová entyta. Tenle jef bil teoretycky přetpovjezenej Albertem Ajnšajnem a Satyendrou Nath Bosem a poprvý byl experymentálňe vitvořenej v 90. letech 20.stoleťí. Tale hmota se dá používat třeba v atomovejch hoďynách kterí sou velmi přesný.
Přechodi mezy jednotlyvíma skupenstvíma sou spúsobený zmněnama teplot a tlaku. Mezy hlavní přechodi patřý:
Přechot pevnýho na kapalný skupenstvý
Tání ledu na vodu
Přechot z kapalnýho na pevný skupenstvý
Tuhnutí vosku na svýčku
Přechot z kapalnýho na plinný skupenstvý
Voda kdyš si vaříš špageti
Přechot z plinýho na kapalný skupenství
Ranní rosyčka
Přechot z pevnýho na plinný skupenstvý bes přechodu přez kapalnou fázy
Suchej led nebo grunza
Přechot z plinýho na pevný skupenstvý
Tvorba námrazi
Napřýklat v koncentračňím táboře se přemněna granulek ciklonu B vipařováňím mněnili na nedejchatelnej plyn. Sám o sobje bil bezbarvej, ale ňekdy se kňemu přydávala rúžová nebo modrá barva. Skupenstvý sou teda rúzný formi, ve kterejch múže látka eksistovat. Kašdý má svoje unykátní vlastnosti, který ovlyvňujou chování a ynterakce čásťic. Každí skupenstvý se lyší uspořádáním a pohiblivostí čásťic, coš má za následek odlyšný fizykální vlastnosti a chování látek v rúznejch podmýnkách.
Přechody mezi skupenstvíma - cyklon B
Skepenství látek přetstavujou rúzný fizikálňí stavy ve kterejch múže látka exsistovat. Hlavňí stavy sou pevný, kapalný a plinový. Každý to skupenstvý se lyšý vlastnostma jako sou tvat nebo oběm. Přechodi mezy těmahle stavama nazýváme fázový přechody. Ty sou spúsobený tlakem a zmněnama teploty.