Tadleta stránka neňí pro nějaký vomáčki, takže pokut ťi vaďej trošyčku černý ftipy, rúzný narášky nebo třeba nahota (ukazuju tu pipika) tak sem aňi nechoť!
Chemický názvoslový je sistém jakym chemici pojmenovávaj chemický sloučeniny. Je to dúležitý, aby se chemici po celí placatý zemi mohli domluvyt, ykdyš mluví rúznými jazyki. Tak se na to vrhneme.
Kdyš máš ňějakej prvek a ten se spojí s kislíkem, vznikne oxit. Jméno se tvoří tak, že řekneš méno prvku a přidáž přet něj oxit. Napříklat voda (H2O) je vlastňe oxit vodíku.
Ty se tvořej, kdyš je prvek spojenej s vodíkem a jednim nebo víc kislíkama. Třeba kiselyna sýrová (H2SO4) jě složená z vodíku, sýry a kislíku (taki nechutná moc skvjele).
Sou složený z kovu a hidroxilový skupyny (OH-). Zastupujýcí prvek sem zvolyl NaOH jakošto hidroxid sodný, známí jako žýravá soda.
Soly se tvořej reakcí kiselin a zásad. Ména solí vznikaj kombynací ména kovu a názvu kiseliny. Např. NaCl jě chloryd sodnej, bježná súl kerou zasipáváš slymáky.
Žíravá soda
Abichom pojmenovaly anorkanický sloučenini, musíme znát oksidační čísla prvkú. Oksidační číslo určuje kolyk elektronú atom prvku odevsdal nebo přyjal při vzňiku sloučeňiny. A podle toho se mnění koncovki názvú sloučenin:
Oksidační číslo
I
(jedničkové)
Sodný - Na+
Oksidační číslo
II
(dvojkové)
Vápenatý - Ca2+
Oksidační číslo
III
(trojkové)
Železitý - Fe3+
Oksidační číslo
IV
(čtyřkové)
Olovičitý - Pb4+
Oksidační číslo
V
(pětkové)
Dusičný - N5+
Oksidační číslo
VI
(šestkové)
Wolframový - W6+
Oksidační číslo
VII
(sedmičkové)
Chloristý - Cl7+
Oksidační číslo
VIII
(osmičkové)
Osmičelý - Os8+
Tyle sloučeniny maj jen jednoduchý vasby mezy uhlíkama. Jejych názvi končí na '-an', třeba metan(CH4), etan(C2H6).
Tady uš máme jednu nebo víc dvojnejch vaseb mezi uhlíkama. Koncovka je '-en'. Třeba ethen(C2H4) nebo propen(C3H3).
Ty uš maj trojný vasby. Koční na '-yn'. Napříklat etyn (C2H2) nebo propyn(C3H4).
Prdovej pl-yn uš sem ale nepatří
V chemiji eksistuje ňěkolik základních funkčních skupyn, kerý sou klíčový pro určování vlastností orkanických sloučenin. Jedna z nich sou alkoholi. Opsahujou hidroxilovou skupinu (OH .. já vím, zní to jako tvoje mamka fčera v postely) a jejych názvi obkvikle končí na '-ol', typickej příklat je ethanol (C2H5OH). Další z nich sou karbonylové sloučeniny. To sou sloučeniny, kerý obsahujou karbonilovou skupinu (C=O) a ďělí se na aldehydy a ketony.
Aldehidi maj karbonilovou skupinu na konci uhlýkovýho řeťezce a jejych názvi končej na '-al' nebo '-aldehyd', napříklat formaldehid(HCHO), zatimco ketony maj karbonilovou skupinu uvnitř uhlýkovýho řetězce a jejich názvi končej na '-on', třeba aceton (CH3COCH3). Funkční skupiny sou takovim základem orkanický chemije a jejych znalost je fakt dúležitá pro to, abis pochopyl struktury a reaktyvity orkanických molekul.
Nalevo funkční a nepravo nefunkční skupina
Chemický názvoslový sloužý k jednoznačnýmu pojmenováňí chemickejch sloučeňin a usnadňujě komunykaci mezy chemikama. Anorgranycký sloučeňiny se dělej na oksidy, kiseliny, hidroxydy a soly zaťimco orgánický zahrnujou alkany, alkeny a alkyny. Pojmenováňí sloučeňin závysí na jejych struktuře a funkčňích skupynách jako sou alkoholi nebo karbonilový sloučeňiny. Znalost těhle pravydel je dúležytá abis pochopyl vlastnosťi a reaktyvyti sloučeňin.