Tadleta stránka neňí pro nějaký vomáčki, takže pokut ťi vaďej trošyčku černý ftipy, rúzný narášky nebo třeba nahota (ukazuju tu pipika) tak sem aňi nechoť!
Chemycký rovňice sloužej k popysu prúbjěhu chemickejch reakcí, kdy docházý ke zmněně víchozých látek (reaktantú) na produkti. Přy chemickejch reakcých docházý ke změňe vaseb mezy reagujýcíma čásťicema, ale nedocházý ke zmňěnám částic jako takovejch. Ťim pádem teda vždicky musý vicházet ze zákona o zachováňí hmoty takše počet a druh čásťic vstupujýcích do reakce se musý rovnat počtu a druhu čásťic vystupujýcích z reakce. Jě to jako kdyš nastoupíš do šalyny. Taki ňěkdi musýš vistoupit nebo tě vyhoďěj.
Pro zápys chemycký rovňice múžem použít dva spúsoby. Buť zápys molekulárňí, coš je zápis reakce celejch sloučeňin nebo zápys jontovej, coš je zápis reakce mezy jontama. Přy tom jontovym je taki potřeba zachovat ješťe zákon o zachováňí nábojě. To jě vlastňě to, že sumárňí hodnota náboje reaktantú se musý rovnat sumárňí hodnoťe náboje produktú. Reakce, kerý múžem chemickejma rovňicema popsat dělýme na redoksní a neredoksňí. U neredoxsních nedochází ke zmněně oksidačních čísel čásťic a u ťech redoksňích zase jo. Jako obecnej přetpys chemycký rovňice múžem psát tenhle.
V přýkladu nahoře sou malejma a,b,c,d stechijometrycký koefycijenty neboly mnošstvý odpovýdajícých čásťic a velkíma A,B,C,D sou jednotlyvý reagujýcí čásťice. V tomle přýpaďě sou A a B reaktanti a C a D sou produkti. Ňěkdi se ale múžeš setkat při zápysu se simbolem v závorce za čásťicí, kerej určuje skupenstvý daný čásťice. Konkrétňí simboli a jejych význam sou:
Pevný látki
Kapalyny
Plyny
Vodnej rostok
Přy neredoxsňích reakcých nedocházý ke zmněně oksidačňího čýsla žádnýho ze zůčastněnejch prvkú, takže se přy vičíslování těhle rovňic postupuje postupnou bylancí počtú atomů jednotlyvejch prvkú. Bylanci múžem prováďět buť převedeňím rovňice na soustavu lineárňích rovňic, kdi řešení potom najdem s pomocý maťicový algebri. Nebo je taki jednoduššý mošnost a to že múžem porovnat počty funkčňích skupyn, kerý v reakcy vistupujou. Dám ťi za příklat tuhle rovňici.
Jě super víhodný kdyš začneš bylanci od sloučeňiny, kerá je složená z funkčňích skupyn kerý se viskitujou v jedný víchozí látce a zároveň ot sloučeňiny, kerá má višší stechyjometryckej počet obsaženejch funkčňích skupyn v molekule. Teť sem se málem pokákl, kdyš sem to psal ale deme dál. V tomle přípaďe začnem bylancovat ot Mg3(PO4)3, kerýmu přyřaďíme jako stechijometryckej koefycijent hodnotu 1.
Z tohohle zápysu múžem zjisťit, že pro vitvořeňí 1 molu Mg3(PO4)2 potřebuješ 3 moly Mg a 2 moly (PO4). Za 'a' teda do rovňice dosaďíš 3 a za 'b' dáš 2.
Stechijometrickej koefycijent 'd' uš stačí dopočýtat bylancí buť Cl nebo Na. Ťim pádem ťi to hoďí šestku coš se přy visloveňí schoduje se švestku a to neňí daleko od třešňí coš znamená že pokut si četl třy pylíře učeňí tak je čas odmněnu.
Reakce kerý múžem těmahle neredoksníma reakcema popsat sou spravydla reakce acydobuzícký, teda acydobazycký nebo konverzňí protože u tohohle tipu reakcí právjě docházý jen ke zmněně vaseb mezy zúčastňěnejma čásťicema ale už ne ke zmňěně jejych oksidačních čýsel.
Přy redoksňích reakcých docházý k přesunu elektronú mezy jednotlyvejma čásťicema a tim pádem ke zmněně nábojú těhle čásťic. Náboj čásťice je zapysovanej ve formně oksidačňích čýsel a ťim teda docházý ke zmněnám oksidačňích čýsel zúčastněnejch čásťic. Oxsydace a redukce probíhaj přy reakcy vždycki součastně abi byl zachovanej zákon o zachováňí hmoty a nábojě.
Ta čásťice kerá se oksiduje elektronama je odevzdává a ta kerá se redukuje zas ty elektrony příjymá. Přy vičíslováňí redoksňích reakcý je potřeba nejdřýv zjisťit u kterejch čásťic docházý k redukcy a u kterejch k oksidacy, coš jde zjysťit zápysem oksidačňích čísel jednotlyvejch atomú. Tady ukážu na přýkladu.
K jednotlyvejm atomúm si múžeš napsat jejych oksydační čýslo. Ňic výc v tomhle kroku nehledej. Fakt jě to tak jednoduchí jak slišýš.
U atomu 'S' docházý k redukcy o 2 'e-' a u atomu 'P' docházý k okxidacy o 5 'e-'. Tyhle dvjě polorovňice sy múžem zapsat pot sebe v týhle formně co viďíš.
Ze zákona o zachováňí hmoty a náboje výš, že hmotu aňi náboj nemúžeš jen tak stvořyt ani zňičit takže je nutný dát náboje z redukce 'S' a nábojě z oxsydace 'P' v rovnost. Takzvaňě je musýš srovnat do laťě. To múžeš uďělat celkem jednoduše dosazeňím stechyjometrickýho koeficijentu kdy jěho velykost odpovýdá předanýmu nábojy opačný reakce. Máš ukázáno tady.
Řeknu ťi to i trochu jinak, mnošstvý předanýho nábojě přy oxsydaci dosaďíš jako stechyjometrickej koeficyjent atomu, kerej se redukuje a mnošstvý předanýho náboje přy redukcy dosaďíš jako stechyjometryckej koefycijent atomu, kerej oxsiduje. Vyďíš? Izi.
Ťímhle je dodrženej zákon o zachováňí hmoti i náboje a tyhle stechyjometrický koeficyjenty odpovýdajýcích atomú uš múžeš dosaďit do přetchozý rovňice.
Nakonec uš stačý jen provýst bylanci O nebo H a dopočýtat mnoštví H2O, kerý přy reakcy vzňikne
Chemycký rovňice teda popysujou přemněnu reaktantú na produkti, přičemš zachovávaj počet a druch čásťic podle zákona o zachováňí hmoti. Molekulárňí zápys uváďí celý sloučeňiny, zaťimco jontovej zápys se soustřeďí na jonty a zachovává i náboj. Neredoksní reakce nezahrnujou zmněnu oxsydačních čísel, takže jejych vičýslováňí spočývá v bylanci atomú. Redoksňí reakce zahrnujou přenos elektronú a zmněny oxydačních čísel, takže je potřeba zajisťit rovnováhu nábojú a hmotnosťi. Stechyjometrycký koeficyjenty určujou mnošstvý látek v reakcy.