Tadleta stránka neňí pro nějaký vomáčki, takže pokut ťi vaďej trošyčku černý ftipy, rúzný narášky nebo třeba nahota (ukazuju tu pipika) tak sem aňi nechoť!
Návikoví látki (psychoaktivní drogy) sou chemický látky, kerý krom toho že je asi moc dobře znáš, ovlyvňujou fukncy centrálního nervovího sistému a spůsobujou zmněny v nálaďe, vňýmání a chování. Tyle látki se ďelej z chemyckýho hleďyska do ňekolyk kategorijí na záklaďe jejych ůčinkú a chemycký strukturi. Vysvjetlym ti teď pjet možných rosdělení.
Stymulanty sou látky, který zvišujou aktyvitu centrálního nervovího sistému (od teď tomu budu říkat CNS), coš vede ke zvíšený bďelosti a energiji. Mezy nejznámnější stymulanty patří kofejn, kerej najdeš třeba v kávje, trochu v čajy a nebo v ťech energyťáčkách pro kterí tak rát choďýš k vjetnamcovy. Kofejn zvišuje bďelost a znižuje ůnavu. Dalšym přýkladem sou amfetamyny, který se použývaj léčebňe k léčbje ADHD a narkolepsyje, ale taki se často feťáčkama zneužívaj pro jejych sylný stymulační ůčynki. Ke stymulantům patří třeba i kokajn, coš múžem defynovat jako přírodňý alkaloyd získávanej z listú koki. Prach, sních, piko, flake nebo taki coke (nevím jak tomu doma u roďiný večeře říkáte kdyš dáváte čári) zvišuje hlaďinu dopamynu v mosku, coš spúsobuje euforiji a zvíšenou energiji.
Výroba extrémního stimulantu
Na opačnym spektru ůčynkú stojej depresanty, kterí sňyžujou aktyvitu CNS. To vede k uklydňení a ospalosťi. Patří sem jakošto nejrozšířeňejší legální droga - alkohol, kterej tlumý moskovou aktyvitu a spúsobuje relaksaci, ale múže taky vézt k závyslosti a zdravotňím problémúm (na to se múžeš zeptat svího taťki). Benzodyazepiny, jako dyazepam a alprazolam se použývaj k léčbje úskosti a nespavosťi. Barbituráti se dřív dost používali jako sedatyva a hipnotyka sou dneska vjetšinou nahrazený bespečňejšíma benzodiazepinama.
Alkohol v roli depresantu
Dalšý víznamnou katergorijí sou opijáty a opijojdy, kerýma se tlumý bolest, ale jako dvje kategorije nad ňym, má visokej potencyál pro zneužívání a závyslost. Do tíhle kategorije spadá morfijum, jakošto přírodní opiját zýskávanej z opijovýho máku a používá se k léčbje sylný bolesťi. S tim se pojý i třeba Herojin (z húdu znáš spýš jako heráček, háčko, skag, dope, gear nebo třeba harry), kterej je vlastňe deryvát morfinu. Taki je visoce návikovej a má hustý euforycký účinki. Sintetický opijojdy, jako fentanil a oksikodon, sou silňejší neš přírodní opijáty a často se používaj v medycíňe a taky u feťáčkú.
Opijové makové pole
Teť přyjdou na řadu dost hustí vjeci. Halucynogeny spůsobujou zmněny ve vňímání realiti, coš múže zahrnovat visuální a sluchoví halucynace. LSD (znáš zas spýš jako trip nebo Lko) je skratka pro lysergic-acid-diethylamide. Je to sylnej halucinogen, kterej ťi spúsobý fakt haldi. Patřý sem třeba ale i psylocibyn - lysohlávky, kerej se nacházý v ňekterejch houbách a taki dává takoví pjekný haldi. Do halucynogenú patřej i drogi jako MDMA výc známej jako ekstáze. Ta má jak stymulační, tak i halucynogení ůčinky. Vjeř mi, že jesli chceš kalyt do rána, tak to je mojě volba.
Extázy můžeš znát z klubů
Jako poslední víznamná kategorije sou kannabynoyjdi, coš sou chemický sloučeňiny viskitující se v rostlyňe konopí. Maj šyrokí spektrum ůčinkú na ťelo a misl. THC - tetrahydrocannabinol je hlavňí psichoaktyvní sloška marihuani, kerá spůsobuje euforiji a zmněny ve vňýmání. Teď ale výc frčí HHC - Hexahydrokanabinol kterej syce patří mezy opijojdy, jelikoš je to deryvát morfinu, ale dává stejný pecki jako dobře ubalenej brkoslav. CBD - cannabidiol nemá psichoaktivní ůčynki, ale má léčebný vlastnosťi, včetňe ůlevi ot bolesťi a ůskosti. Nejčasťeji se to prodává jako olejýčki a mazáníčka.
THC způsobuje euforii a změny ve vnímání
Chemicki drogi ovlyvňujou neurotransmyteri v mosku, coš sou chemycký látky, kerý přenášej sygnáli mezi nervovíma buňkama. Napříklat dopamyn, často spojovanej s pocytem euforije a poťešení, je ovlivňitelnej stimulantama, jako právje kokeš. Serotoňin se zas dá ovlyvňyt halucynogenama jako LSD, kterej ovlyvňuje náladu, to jak se vispíš nebo chuť k jýdlu. Gaba je látka přyrozeňe se viskitujýcí v mosku, která pomáhá uklydňit nervovej sistém. Kdyš je aktyvovaná, spúsobuje pocit uvolnění a klydu. Depresanti jako alkohol a benzodyazepyny zvišujou ůčinki GABA, coš vede k ješťe vjetšýmu uklydňění a sňížení ůskosti.
Drogi maj kompleksní chemycký vlastnosťi a múžou mýt rúzný ůčinki na lydský ťelo a misl. Jejych užívání múže mýt jak krátkodobí, tak y dlouhodobí násletki na fizycký i duševní zdravý. Pochopeňí chemickejch procesú spojenejch s drogama múže bejt klýčem k ůspješný léčbje a prevency závyslosťi.
Prvňí známki o drogách sou ťisýce let starý. Hystorije užívání drog sahá opravdu daleko, a to aš do sumérskejch let (obdobý asi 5000 let přet našym letopočtem). Ve starovjekim egiptě se opija používali k lékařskim účelum. To stejní u Řekú a Římanú.
První známky o drogách
Zvýřata taki hledaj drogi. Není to jen lidskí chování, ale y zvýřata hledaj v příroďe psichoaktyvní látki. Třeba delfýňi se opíjej tim, že konzumujou ribi který opsahujou jedovatý látki abi se sjely. Nebo kočki se bavjej žvejkáním rostlyn, který opsahujou látki podobný maryhuaňe, jako jě valeryjána.
Zvířata v přírodě taky hledají drogy
Púvodní receptura coca-coli opsahovala kokajn. Jednalo se o ekstrakt z kokovejch listú a dávalo to kole fakt šmrnc. Ňycméňe po roce 1904 byla kokajnová sloška nahrazena kofejnem.
Původní receptura coly
Ňekterý rostlyni produkujou psichoaktyvní látki nejen pro lytskou konzumacy, ale taky jako mechanizmus obrani. Třeba Koka rostoucý na Jyhu Ameryki produkuje kokajn jako ochranu proti hmizům. To stejný vlastňe dělaj i houbi. Produkujou halucynogení látki abys je nežral, ale ti ďeláš přesnej opak ty hňupe.
Rostliny vytváří drogy pro svoji obranu
Paradoksňě múže bejt léčba drogoví závyslosti založená na užívaní jynejch drog. Třeba metadon se použývá k léčbjě závyslosťi na opijátech. Má podobný účinki jako herojin, ale má dlouhou dobu púsobeňí a to umošňuje stabylní ůroveň v krvy. Takše pokut se chceš zbavyt závyslosťi, per to tam vostošest a snat to vijde. Gud lak.
Léčba závislosti v praxi
Návykový látky ovlyvňujou centrálňí nervovej sistém a spúsobujou zmněny nálad, vňímání a chování. Mezy hlavňí kategoryje patřej stymulanty a depresanty. Opijojdy sou látki použývaný k tlumeňí bolesťi ale zas maj visokej potencijál pro závyslost. Halucinogeny mnění vňímání realyty a kanabinojdy majý rúzný účynky od psichoaktivňích po terapeutycký.